Architektura

Výstavba sociálních bytů bývá někdy řešena způsobem, který upřednostňuje rychlost výstavby a nízké náklady, zatímco estetický rozměr zůstává stranou. Není divu, že v sousedství takových staveb chce bydlet jen málokdo. To vede k odmítání výstavby sociálních bytů a města se ocitají v začarovaném kruhu. Tak to ale být nemusí. Kvalitní architektura by neměla být výsadou luxusních projektů. Stavba sociálního bydlení může být pro své okolí přínosem.

Umístění stavby

Z urbanistického hlediska je u sociálního bydlení klíčová poloha v rámci sídla. Stavba by měla být umístěna uvnitř fungující městské nebo vesnické struktury, což podporuje přirozené začlenění nových obyvatel. Naopak, umístění staveb na okraje sídel nebo dokonce mimo ně, vede k vyčleňování ze společnosti.
Měřítko stavby by mělo v každém případě respektovat měřítko sídelního útvaru, do kterého bude stavba vložena. Vhodná velikost stavby musí být řešena individuálně pro každý projekt a lokalitu.

Architektura

Doporučujme klást důraz na racionální návrh konstrukčního systému a jednoduché provedení stavebních detailů. Nejlépe působí dům s dobrými proporcemi, technicky správnými a v praxi vyzkoušenými detaily, s provozně vyhovujícím uspořádáním. Jednoduchost, a tím i dokonalost provedení nelze ale zaměňovat s primitivností.
Doporučujeme oslovit architekty se zkušeností se realizacemi staveb bydlení. Pro dosažení nejlepších výsledků doporučujeme uspořádání architektonické soutěže, která pomůže hledání optimálního řešení.
Pokud jde o technické parametry, pro stavby sociálního bydlení platí stejné požadavky jako na stavby pro bydlení. Respektovat je třeba zejména požadavky na oslunění a osvětlení a hlukové limity. Podstatná je orientace ke světovým stranám a výhledům.
Protože se u sociálního bydlení předpokládají skromnější rozměry jednotlivých bytů, důležitou roli hraje promyšlené řešení dispozic. Je třeba vyřešit soukromí jednotlivých obyvatel i dostatek úložných prostor.

Technologie

Pro obyvatele sociálního bydlení je výše provozních nákladů zásadní. Proto je nutno optimalizovat spotřebu energií a od počátečních fází projektování zahrnout úspory energií do návrhu. Státem podporované bydlení musí držet krok s aktuálními trendy, zejména s těmi, které se týkají využívání obnovitelných zdrojů a snižování energetické náročnosti budovy.
Z hlediska hospodárnosti lze doporučit řadové domy a bytové domy. Samostatně stojící rodinné domy mají větší tepelné ztráty, jsou energeticky náročnější a vyžadují více inženýrských sítí a komunikací. Stejně tak je na jejich stavbu potřeba větší pozemek, což výrazně zvyšuje celkovou cenu stavby.
Objekt musí splňovat požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie dle zákona (Zákon č. 406/2000 Sb. – Zákon o hospodaření energií) a příslušné vyhlášky (Vyhláška č. 264/2020 Sb. – Vyhláška o energetické náročnosti budov). Tento projekt je zapotřebí navrhnout dle vyhlášky pro NZEB II – Nearly zero-energy buildings II. (2022)
Doporučujeme umístit na objekty fotovoltaické panely (nebo alespoň pamatovat na jejich budoucí umístění). Za zvážení stojí instalace systém uaktivního stínění budov (venkovních žaluzie, rolety či pevné stínicí prvky) a využitzí systémů řízeného větrání a nočního ochlazování konstrukcí.
Tepelnou pohodu zlepšuje zavedení střešní zeleně. Smysl dává i instalace systémů využití dešťové a/nebo „šedé“ vody.